mirror of
https://github.com/adambard/learnxinyminutes-docs.git
synced 2024-12-23 17:41:41 +00:00
Czech translation for JS (#1773)
This commit is contained in:
parent
2b7eadaa80
commit
9aea9445f2
550
cs-cz/javascript.html.markdown
Normal file
550
cs-cz/javascript.html.markdown
Normal file
@ -0,0 +1,550 @@
|
||||
---
|
||||
language: javascript
|
||||
contributors:
|
||||
- ["Adam Brenecki", "http://adam.brenecki.id.au"]
|
||||
- ["Ariel Krakowski", "http://www.learneroo.com"]
|
||||
translators:
|
||||
- ["Michal Martinek", "https://github.com/MichalMartinek"]
|
||||
filename: javascript.js
|
||||
---
|
||||
|
||||
JavaScript byl vytvořen Brendan Eichem v roce 1995 pro Netscape. Byl původně
|
||||
zamýšlen jako jednoduchý skriptovací jazyk pro webové stránky, jako doplněk Javy,
|
||||
která byla zamýšlena pro více komplexní webové aplikace, ale jeho úzké propojení
|
||||
s webovými stránkami a vestavěná podpora v prohlížečích způsobila, že se stala
|
||||
více běžná ve webovém frontendu než Java.
|
||||
|
||||
|
||||
JavaScript není omezen pouze na webové prohlížeče, např. projekt Node.js,
|
||||
který zprostředkovává samostatně běžící prostředí V8 JavaScriptového enginu z
|
||||
Google Chrome se stává více a více oblíbený pro serverovou část webových aplikací.
|
||||
|
||||
Zpětná vazba je velmi ceněná. Autora článku můžete kontaktovat (anglicky) na
|
||||
[@adambrenecki](https://twitter.com/adambrenecki), nebo
|
||||
[adam@brenecki.id.au](mailto:adam@brenecki.id.au), nebo mě, jakožto překladatele,
|
||||
na [martinek@ludis.me](mailto:martinek@ludis.me).
|
||||
|
||||
```js
|
||||
// Komentáře jsou jako v zayku C. Jednořádkové komentáře začínájí dvojitým lomítkem,
|
||||
/* a víceřádkové komentáře začínají lomítkem s hvězdičkou
|
||||
a končí hvězdičkou s lomítkem */
|
||||
|
||||
// Vyrazu můžou být spuštěny pomocí ;
|
||||
delejNeco();
|
||||
|
||||
// ... ale nemusí, středníky jsou automaticky vloženy kdekoliv,
|
||||
// kde končí řádka, kromě pár speciálních případů
|
||||
delejNeco()
|
||||
|
||||
// Protože tyto případy můžou způsobit neočekávané výsledky, budeme
|
||||
// středníky v našem návodu používat.
|
||||
|
||||
/////////////////////////////////
|
||||
// 1. Čísla, řetězce a operátory
|
||||
|
||||
// JavaScript má jeden číselný typ (čímž je 64-bitový IEEE 754 double).
|
||||
// Double má 52-bit přesnost, což je dostatečně přesné pro ukládání celých čísel
|
||||
// do 9✕10¹⁵.
|
||||
3; // = 3
|
||||
1.5; // = 1.5
|
||||
|
||||
// Základní matematické operace fungují, jak byste očekávali
|
||||
1 + 1; // = 2
|
||||
0.1 + 0.2; // = 0.30000000000000004
|
||||
8 - 1; // = 7
|
||||
10 * 2; // = 20
|
||||
35 / 5; // = 7
|
||||
|
||||
// Včetně dělení
|
||||
5 / 2; // = 2.5
|
||||
|
||||
// Bitové operace také fungují; když provádíte bitové operace, desetinné číslo
|
||||
// (float) se převede na celé číslo (int) se znaménkem *do* 32 bitů
|
||||
1 << 2; // = 4
|
||||
|
||||
// Přednost se vynucuje závorkami.
|
||||
(1 + 3) * 2; // = 8
|
||||
|
||||
// Existují 3 hodnoty mimo obor reálných čísel
|
||||
Infinity; // + nekonečno; výsledek např. 1/0
|
||||
-Infinity; // - nekonečno; výsledek např. -1/0
|
||||
NaN; // výsledek např. 0/0, znamená, že výsledek není číslo ('Not a Number')
|
||||
|
||||
// Také existují hodnoty typu bool
|
||||
true; // pravda
|
||||
false; // nepravda
|
||||
|
||||
// Řetězce znaků jsou obaleny ' nebo ".
|
||||
'abc';
|
||||
"Ahoj světe!";
|
||||
|
||||
// Negace se tvoří pomocí !
|
||||
!true; // = false
|
||||
!false; // = true
|
||||
|
||||
// Rovnost se porovnává ===
|
||||
1 === 1; // = true
|
||||
2 === 1; // = false
|
||||
|
||||
// Nerovnost zase pomocí !==
|
||||
1 !== 1; // = false
|
||||
2 !== 1; // = true
|
||||
|
||||
// Další srovnávání
|
||||
1 < 10; // = true
|
||||
1 > 10; // = false
|
||||
2 <= 2; // = true
|
||||
2 >= 2; // = true
|
||||
|
||||
// Řetězce znaků se spojují pomocí +
|
||||
"Ahoj " + "světe!"; // = "Ahoj světe!"
|
||||
|
||||
// a porovnávají se pomocí < nebo >
|
||||
"a" < "b"; // = true
|
||||
|
||||
// Rovnost s převodem typů se dělá pomocí == ...
|
||||
"5" == 5; // = true
|
||||
null == undefined; // = true
|
||||
|
||||
// ...dokud nepoužijete ===
|
||||
"5" === 5; // = false
|
||||
null === undefined; // = false
|
||||
|
||||
// ...což může občas způsobit divné chování...
|
||||
13 + !0; // 14
|
||||
"13" + !0; // '13true'
|
||||
|
||||
// Můžeme přistupovat k jednotlivým znakům v řetězci pomocí charAt`
|
||||
"Toto je řetězec".charAt(0); // = 'T'
|
||||
|
||||
// ...nebo použít `substring` k získání podřetězce
|
||||
"Ahoj světe".substring(0, 4); // = "Ahoj"
|
||||
|
||||
// `length` znamená délka a je to vlastnost, takže nepoužívejte ()
|
||||
"Ahoj".length; // = 4
|
||||
|
||||
// Existují také typy `null` a `undefined`.
|
||||
null; // značí, že žádnou hodnotu
|
||||
undefined; // značí, že hodnota nebyla definovaná definovaná (ikdyž
|
||||
// `undefined` je hodnota sama o sobě)
|
||||
|
||||
// false, null, undefined, NaN, 0 and "" vrací nepravdu (false). Všechno ostatní
|
||||
// vrací pravdu (true)..
|
||||
// Všimněte si, že 0 vrací nepravdu, ale "0" vrací pravdu, ikdyž 0 == "0"
|
||||
// vrací pravdu
|
||||
|
||||
///////////////////////////////////
|
||||
// 2. Proměnné, pole a objekty
|
||||
|
||||
// Proměnné jsou deklarovány pomocí slůvka `var`. JavaScript je dynamicky
|
||||
// typovaný, takže nemusíme specifikovat typ. K přiřazení hodnoty se používá
|
||||
// znak `=`.
|
||||
var promenna = 5;
|
||||
|
||||
// když vynecháte slůvko 'var' nedostanete chybovou hlášku...
|
||||
jinaPromenna = 10;
|
||||
|
||||
// ...ale vaše proměnná bude vytvořena globálně, bude vytvořena v globálním
|
||||
// oblasti působnosti, ne jenom v lokálním tam, kde jste ji vytvořili
|
||||
|
||||
// Proměnné vytvořené bez přiřazení obsahují hodnotu undefined.
|
||||
var dalsiPromenna; // = undefined
|
||||
|
||||
// Existuje kratší forma pro matematické operace na proměnné
|
||||
promenna += 5; // se provede stejně jako promenna = promenna + 5;
|
||||
// promenna je ted 10
|
||||
promenna *= 10; // teď je promenna rovna 100
|
||||
|
||||
// a tohle je způsob, jak přičítat a odečítat 1
|
||||
promenna++; // teď je promenna 101
|
||||
promenna--; // zpět na 100
|
||||
|
||||
// Pole jsou uspořádané seznamy hodnot jakéhokoliv typu
|
||||
var mojePole = ["Ahoj", 45, true];
|
||||
|
||||
// Jednotlivé hodnoty jsou přístupné přes hranaté závorky.
|
||||
// Členové pole se začínají počítat na nule.
|
||||
myArray[1]; // = 45
|
||||
|
||||
// Pole je proměnlivé délky a členové se můžou měnit
|
||||
myArray.push("Světe");
|
||||
myArray.length; // = 4
|
||||
|
||||
// Přidání/změna na specifickém indexu
|
||||
myArray[3] = "Hello";
|
||||
|
||||
// JavaScriptové objekty jsou stejné jako asociativní pole v jinných programovacích
|
||||
// jazycích: je to neuspořádaná množina páru hodnot - klíč:hodnota.
|
||||
var mujObjekt = {klic1: "Ahoj", klic2: "světe"};
|
||||
|
||||
// Klíče jsou řetězce, ale nejsou povinné uvozovky, pokud jsou validní
|
||||
// JavaScriptové identifikátory. Hodnoty můžou být jakéhokoliv typu-
|
||||
var mujObjekt = {klic: "mojeHodnota", "muj jiny klic": 4};
|
||||
|
||||
// K hodnotám můžeme přistupovat opět pomocí hranatých závorek
|
||||
myObj["muj jiny klic"]; // = 4
|
||||
|
||||
// ... nebo pokud je klíč platným identifikátorem, můžeme přistupovat k
|
||||
// hodnotám i přes tečku
|
||||
mujObjekt.klic; // = "mojeHodnota"
|
||||
|
||||
// Objekty jsou měnitelné, můžeme upravit hodnoty, nebo přidat nové klíče.
|
||||
myObj.mujDalsiKlic = true;
|
||||
|
||||
// Pokud se snažíte přistoupit ke klíči, který není nastaven, dostanete undefined
|
||||
myObj.dalsiKlic; // = undefined
|
||||
|
||||
///////////////////////////////////
|
||||
// 3. Řízení toku programu
|
||||
|
||||
// Syntaxe pro tuto sekci je prakticky stejná jako pro Javu
|
||||
|
||||
// `if` (když) funguje, jak byste čekali.
|
||||
var pocet = 1;
|
||||
if (pocet == 3){
|
||||
// provede, když se pocet rovná 3
|
||||
} else if (pocet == 4){
|
||||
// provede, když se pocet rovná 4
|
||||
} else {
|
||||
// provede, když je pocet cokoliv jinného
|
||||
}
|
||||
|
||||
// Stejně tak cyklus while
|
||||
while (true){
|
||||
// nekonečný cyklus
|
||||
}
|
||||
|
||||
// Do-while cyklus je stejný jako while, akorát se vždy provede aspoň jednou
|
||||
var vstup;
|
||||
do {
|
||||
vstup = nactiVstup();
|
||||
} while (!jeValidni(vstup))
|
||||
|
||||
// Cyklus for je stejný jako v Javě nebo jazyku C
|
||||
// inicializace; podmínka pro pokračování; iterace.
|
||||
for (var i = 0; i < 3; i++){
|
||||
// provede třikrát
|
||||
}
|
||||
|
||||
// Cyklus For-in iteruje přes každo vlastnost prototypu
|
||||
var popis = "";
|
||||
var osoba = {prijmeni:"Paul", jmeno:"Ken", vek:18};
|
||||
for (var x in osoba){
|
||||
popis += osoba[x] + " ";
|
||||
}
|
||||
|
||||
//Když chcete iterovat přes vlastnosti, které jsou přímo na objektu a nejsou
|
||||
//zděněné z prototypů, kontrolujte vlastnosti přes hasOwnProperty()
|
||||
var popis = "";
|
||||
var osoba = {prijmeni:"Jan", jmeno:"Novák", vek:18};
|
||||
for (var x in osoba){
|
||||
if (osoba.hasOwnProperty(x)){
|
||||
popis += osoba[x] + " ";
|
||||
}
|
||||
}
|
||||
|
||||
// for-in by neměl být použit pro pole, pokud záleží na pořadí indexů.
|
||||
// Neexistuje jistota, že for-in je vrátí ve správném pořadí.
|
||||
|
||||
// && je logické a, || je logické nebo
|
||||
if (dum.velikost == "velký" && dum.barva == "modrá"){
|
||||
dum.obsahuje = "medvěd";
|
||||
}
|
||||
if (barva == "červená" || barva == "modrá"){
|
||||
// barva je červená nebo modtrá
|
||||
}
|
||||
|
||||
// && a || jsou praktické i pro nastavení základních hodnot
|
||||
var jmeno = nejakeJmeno || "default";
|
||||
|
||||
|
||||
// `switch` zkoumá přesnou rovnost (===)
|
||||
// Používejte 'break;' po každé možnosti, jinak se provede i možnost za ní.
|
||||
znamka = 'B';
|
||||
switch (znamka) {
|
||||
case 'A':
|
||||
console.log("Výborná práce");
|
||||
break;
|
||||
case 'B':
|
||||
console.log("Dobrá práce");
|
||||
break;
|
||||
case 'C':
|
||||
console.log("Dokážeš to i lépe");
|
||||
break;
|
||||
default:
|
||||
console.log("Ale ne");
|
||||
break;
|
||||
}
|
||||
|
||||
////////////////////////////////////////////////////////
|
||||
// 4. Funckce, Oblast platnosti (scope) a Vnitřní funkce
|
||||
|
||||
// JavaScriptové funkce jsou definovány slůvkem `function`.
|
||||
function funkce(text){
|
||||
return text.toUpperCase();
|
||||
}
|
||||
funkce("něco"); // = "NĚCO"
|
||||
|
||||
// Dávejte si pozor na to, že hodnota k vrácení musí začínat na stejné řádce
|
||||
// jako slůvko return, jinak se vrátí 'undefined', kvůli automatickému vkládání
|
||||
// středníků. Platí to zejména pro Allmanův styl zápisu.
|
||||
|
||||
function funkce()
|
||||
{
|
||||
return // <- zde je automaticky vložen středník
|
||||
{
|
||||
tohleJe: "vlastnost objektu"
|
||||
}
|
||||
}
|
||||
funkce(); // = undefined
|
||||
|
||||
// JavaScriptové funkce jsou objekty, takže můžou být přiřazeny různým proměnným
|
||||
// a předány dalším funkcím jako argumenty, na příklad:
|
||||
function funkce(){
|
||||
// tento kód bude zavolán za 5 vteřin
|
||||
}
|
||||
setTimeout(funkce, 5000);
|
||||
// Poznámka: setTimeout není část JS jazyka, ale funkce poskytována
|
||||
// prohlížeči a NodeJS
|
||||
|
||||
// Objekty funkcí nemusíme ani deklarovat pomocí jména, můžeme je napsat jako
|
||||
// ananymní funkci přímo vloženou jako argument
|
||||
setTimeout(function(){
|
||||
// tento kód bude zavolán za 5 vteřin
|
||||
}, 5000);
|
||||
|
||||
// JavaScript má oblast platnosti funkce, funkce ho mají, ale jiné bloky ne
|
||||
if (true){
|
||||
var i = 5;
|
||||
}
|
||||
i; // = 5 - ne undefined, jak byste očekávali v jazyku, kde mají bloky svůj
|
||||
// rámec působnosti
|
||||
|
||||
// Toto je běžný model,který chrání před únikem dočasných proměnných do
|
||||
//globální oblasti
|
||||
(function(){
|
||||
var docasna = 5;
|
||||
// Můžeme přistupovat k globálního oblasti přes přiřazování globalním
|
||||
// objektům. Ve webovém prohlížeči je to vždy 'window`. Globální objekt
|
||||
// může mít v jiných prostředích jako Node.js jinné jméno.
|
||||
window.trvala = 10;
|
||||
})();
|
||||
docasna; // způsobí ReferenceError
|
||||
trvala; // = 10
|
||||
|
||||
// Jedna z nejvice mocných vlastnosti JavaScriptu je vnitřní funkce. Je to funkce
|
||||
// definovaná v jinné funkci, vnitřní funkce má přístup ke všem proměnným ve
|
||||
// vnější funkci, dokonce i poté, co funkce skončí
|
||||
function ahojPoPetiVterinach(jmeno){
|
||||
var prompt = "Ahoj, " + jmeno + "!";
|
||||
// Vnitřní funkce je dána do lokální oblasti platnosti, jako kdyby byla
|
||||
// deklarovaná slůvkem 'var'
|
||||
function vnitrni(){
|
||||
alert(prompt);
|
||||
}
|
||||
setTimeout(vnitrni, 5000);
|
||||
// setTimeout je asynchronní, takže funkce ahojPoPetiVterinach se ukončí
|
||||
// okamžitě, ale setTimeout zavolá funkci vnitrni až poté. Avšak protože
|
||||
// vnitrni je definována přes ahojPoPetiVterinach, má pořád přístup k
|
||||
// proměnné prompt, když je konečně zavolána.
|
||||
}
|
||||
ahojPoPetiVterinach("Adam"); // otevře popup s "Ahoj, Adam!" za 5s
|
||||
|
||||
///////////////////////////////////////////////////
|
||||
// 5. Více o objektech, konstuktorech a prototypech
|
||||
|
||||
// Objekty můžou obsahovat funkce
|
||||
var mujObjekt = {
|
||||
mojeFunkce: function(){
|
||||
return "Ahoj světe!";
|
||||
}
|
||||
};
|
||||
mujObjekt.mojeFunkce(); // = "Ahoj světe!"
|
||||
|
||||
// Když jsou funkce z objektu zavolány, můžou přistupovat k objektu přes slůvko
|
||||
// 'this''
|
||||
var mujObjekt = {
|
||||
text: "Ahoj světe!",
|
||||
mojeFunkce: function(){
|
||||
return this.text;
|
||||
}
|
||||
};
|
||||
mujObjekt.mojeFunkce(); // = "Ahoj světe!"
|
||||
|
||||
// Slůvko this je nastaveno k tomu, kde je voláno, ne k tomu, kde je definováno
|
||||
// Takže naše funkce nebude fungovat, když nebude v kontextu objektu.
|
||||
var mojeFunkce = mujObjekt.mojeFunkce;
|
||||
mojeFunkce(); // = undefined
|
||||
|
||||
// Opačně, funkce může být přiřazena objektu a může přistupovat k objektu přes
|
||||
// this, i když nebyla přímo v definici-
|
||||
var mojeDalsiFunkce = function(){
|
||||
return this.text.toUpperCase();
|
||||
}
|
||||
mujObjekt.mojeDalsiFunkce = mojeDalsiFunkce;
|
||||
mujObjekt.mojeDalsiFunkce(); // = "AHOJ SVĚTE!"
|
||||
|
||||
// Můžeme také specifikovat, v jakém kontextu má být funkce volána pomocí
|
||||
// `call` nebo `apply`.
|
||||
|
||||
var dalsiFunkce = function(s){
|
||||
return this.text + s;
|
||||
}
|
||||
dalsiFunkce.call(mujObjekt, " A ahoj měsíci!"); // = "Ahoj světe! A ahoj měsíci!"
|
||||
|
||||
// Funkce `apply`je velmi podobná, akorát bere jako druhý argument pole argumentů
|
||||
dalsiFunkce.apply(mujObjekt, [" A ahoj slunce!"]); // = "Ahoj světe! A ahoj slunce!"
|
||||
|
||||
// To je praktické, když pracujete s funkcí, která bere sekvenci argumentů a
|
||||
// chcete předat pole.
|
||||
|
||||
Math.min(42, 6, 27); // = 6
|
||||
Math.min([42, 6, 27]); // = NaN
|
||||
Math.min.apply(Math, [42, 6, 27]); // = 6
|
||||
|
||||
// Ale `call` a `apply` jsou pouze dočasné. Pokud je chcete připojit trvale
|
||||
// použijte `bind`.
|
||||
|
||||
var pripojenaFunkce = dalsiFunkce.bind(mujObjekt);
|
||||
pripojenaFunkce(" A ahoj Saturne!"); // = "Ahoj světe! A ahoj Saturne!"
|
||||
|
||||
// `bind` může být použito čatečně částečně i k používání
|
||||
|
||||
var nasobeni = function(a, b){ return a * b; }
|
||||
var zdvojeni = nasobeni.bind(this, 2);
|
||||
zdvojeni(8); // = 16
|
||||
|
||||
// Když zavoláte funkci se slůvkem 'new', vytvoří se nový objekt a
|
||||
// a udělá se dostupný funkcím skrz slůvko 'this'. Funkcím volaným takto se říká
|
||||
// konstruktory
|
||||
|
||||
var MujKonstruktor = function(){
|
||||
this.mojeCislo = 5;
|
||||
}
|
||||
mujObjekt = new MujKonstruktor(); // = {mojeCislo: 5}
|
||||
mujObjekt.mojeCislo; // = 5
|
||||
|
||||
// Každý JsavaScriptový objekt má prototyp. Když budete přistupovat k vlasnosti
|
||||
// objektu, který neexistuje na objektu, tak se JS koukne do prototypu.
|
||||
|
||||
// Některé JS implementace vám umožní přistupovat k prototypu přes magickou
|
||||
// vlastnost '__proto__'. I když je toto užitečné k vysvětlování prototypů, není
|
||||
// to součást standardu, ke standartní způsobu k používání prototypu se dostaneme
|
||||
// později.
|
||||
var mujObjekt = {
|
||||
mujText: "Ahoj svete!"
|
||||
};
|
||||
var mujPrototyp = {
|
||||
smyslZivota: 42,
|
||||
mojeFunkce: function(){
|
||||
return this.mujText.toLowerCase()
|
||||
}
|
||||
};
|
||||
|
||||
mujObjekt.__proto__ = mujPrototyp;
|
||||
mujObjekt.smyslZivota; // = 42
|
||||
|
||||
// Toto funguje i pro funkce
|
||||
mujObjekt.mojeFunkce(); // = "Ahoj světe!"
|
||||
|
||||
// Samozřejmě, pokud není vlastnost na vašem prototypu, tak se hledá na
|
||||
// prototypu od prototypu atd.
|
||||
mujPrototyp.__proto__ = {
|
||||
mujBoolean: true
|
||||
};
|
||||
mujObjekt.mujBoolean; // = true
|
||||
|
||||
|
||||
// Zde neni žádné kopírování; každý objekt ukládá referenci na svůj prototyp
|
||||
// Toto znamená, že můžeme měnit prototyp a změny se projeví všude
|
||||
mujPrototyp.smyslZivota = 43;
|
||||
mujObjekt.smyslZivota // = 43
|
||||
|
||||
// Zmínili jsme již předtím, že '__proto__' není ve standardu a není cesta, jak
|
||||
// měnit prototyp existujícího objektu. Avšak existují možnosti, jak vytvořit
|
||||
// nový objekt s daným prototypem
|
||||
|
||||
// První je Object.create, což je nedávný přídavek do JS a není dostupný zatím
|
||||
// ve všech implementacích.
|
||||
var mujObjekt = Object.create(mujPrototyp);
|
||||
mujObjekt.smyslZivota // = 43
|
||||
|
||||
// Druhý způsob, který funguje všude je pomocí konstuktoru. Konstruktor má
|
||||
// vlastnost jménem prototype. Toto *není* prototyp samotného konstruktoru, ale
|
||||
// prototyp nového objektu.
|
||||
MujKonstruktor.prototype = {
|
||||
mojeCislo: 5,
|
||||
ziskejMojeCislo: function(){
|
||||
return this.mojeCislo;
|
||||
}
|
||||
};
|
||||
var mujObjekt2 = new MujKonstruktor();
|
||||
mujObjekt2.ziskejMojeCislo(); // = 5
|
||||
mujObjekt2.mojeCislo = 6
|
||||
mujObjekt2.ziskejMojeCislo(); // = 6
|
||||
|
||||
// Vestavěnné typy jako čísla nebo řetězce mají také konstruktory, které vytváří
|
||||
// ekvivalentní obalovací objekty (wrappery).
|
||||
var mojeCislo = 12;
|
||||
var mojeCisloObj = new Number(12);
|
||||
mojeCislo == mojeCisloObj; // = true
|
||||
|
||||
// Avšak nejsou úplně přesně stejné
|
||||
typeof mojeCislo; // = 'number'
|
||||
typeof mojeCisloObj; // = 'object'
|
||||
mojeCislo === mojeCisloObj; // = false
|
||||
if (0){
|
||||
// Tento kód se nespustí, protože 0 je nepravdivá (false)
|
||||
}
|
||||
|
||||
// Avšak, obalovací objekty a normální vestavěnné typy sdílejí prototyp, takže
|
||||
// můžete přidat funkcionalitu k řetězci
|
||||
String.prototype.prvniZnak = function(){
|
||||
return this.charAt(0);
|
||||
}
|
||||
"abc".prvniZnak(); // = "a"
|
||||
|
||||
// Tento fakt je často používán v polyfillech, což je implementace novějších
|
||||
// vlastností JavaScriptu do starších variant, takže je můžete používat třeba
|
||||
// ve starých prohlížečích
|
||||
|
||||
// Pro příkklad, zmínili jsme, že Object.create není dostupný ve všech
|
||||
// implementacích, můžeme si avšak přidat pomocí polyfillu
|
||||
if (Object.create === undefined){ // nebudeme ho přepisovat, když existuje
|
||||
Object.create = function(proto){
|
||||
// vytvoříme dočasný konstruktor
|
||||
var Constructor = function(){};
|
||||
Constructor.prototype = proto;
|
||||
// ten použijeme k vytvoření nového s prototypem
|
||||
return new Constructor();
|
||||
}
|
||||
}
|
||||
```
|
||||
|
||||
## Kam dál
|
||||
|
||||
[Mozilla Developer
|
||||
Network](https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/JavaScript) obsahuje
|
||||
perfektní dokumentaci pro JavaScript, který je používaný v prohlížečích. Navíc
|
||||
je to i wiki, takže jakmile se naučíte více, můžete pomoci ostatním, tím, že
|
||||
přispějete svými znalostmi.
|
||||
|
||||
MDN's [A re-introduction to
|
||||
JavaScript](https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/JavaScript/A_re-introduction_to_JavaScript)
|
||||
pojednává o konceptech vysvětlených zde v mnohem větší hloubce. Tento návod
|
||||
pokrývá hlavně JavaScript sám o sobě. Pokud se chcete naučit více, jak se používá
|
||||
na webových stránkách, začněte tím, že se kouknete na [DOM](https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Using_the_W3C_DOM_Level_1_Core)
|
||||
|
||||
[Learn Javascript by Example and with Challenges](http://www.learneroo.com/modules/64/nodes/350) je varianta tohoto
|
||||
návodu i s úkoly-
|
||||
|
||||
[JavaScript Garden](http://bonsaiden.github.io/JavaScript-Garden/) je sbírka
|
||||
příkladů těch nejvíce nepředvídatelných částí tohoto jazyka.
|
||||
|
||||
[JavaScript: The Definitive Guide](http://www.amazon.com/gp/product/0596805527/)
|
||||
je klasická výuková kniha.
|
||||
|
||||
Jako dodatek k přímým autorům tohoto článku, některý obsah byl přizpůsoben z
|
||||
Pythoního tutoriálu od Louie Dinh na této stráce, a z [JS
|
||||
Tutorial](https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/JavaScript/A_re-introduction_to_JavaScript)
|
||||
z Mozilla Developer Network.
|
Loading…
Reference in New Issue
Block a user