mirror of
https://github.com/adambard/learnxinyminutes-docs.git
synced 2025-04-27 07:33:57 +00:00
improve wording, fix typos, add missing text from english original
This commit is contained in:
Tomáš Kuba
parent
195c17ab2d
commit
e0efb66f06
@ -9,32 +9,27 @@ lang: cs-cz
|
||||
filename: javascript-cz.js
|
||||
---
|
||||
|
||||
JavaScript byl vytvořen Brendan Eichem v roce 1995 pro Netscape. Byl původně
|
||||
zamýšlen jako jednoduchý skriptovací jazyk pro webové stránky, jako doplněk Javy,
|
||||
která byla zamýšlena pro více komplexní webové aplikace, ale jeho úzké propojení
|
||||
s webovými stránkami a vestavěná podpora v prohlížečích způsobila, že se stala
|
||||
více běžná ve webovém frontendu než Java.
|
||||
JavaScript byl vytvořen Brendanem Eichem v roce 1995 pro Netscape. Původně byl
|
||||
zamýšlen jako jednoduchý skriptovací jazyk pro webové stránky, jako doplněk
|
||||
Javy, která byla zamýšlena pro komplexnější webové aplikace. Úzké propojení
|
||||
JavaScriptu s webovými stránkami a vestavěná podpora v prohlížečích způsobila,
|
||||
že se stal ve webovém frontendu běžnějším než Java.
|
||||
|
||||
|
||||
JavaScript není omezen pouze na webové prohlížeče, např. projekt Node.js,
|
||||
JavaScript není omezen pouze na webové prohlížeče. Např. projekt Node.js,
|
||||
který zprostředkovává samostatně běžící prostředí V8 JavaScriptového enginu z
|
||||
Google Chrome se stává více a více oblíbený pro serverovou část webových aplikací.
|
||||
|
||||
Zpětná vazba je velmi ceněná. Autora článku můžete kontaktovat (anglicky) na
|
||||
[@adambrenecki](https://twitter.com/adambrenecki), nebo
|
||||
[adam@brenecki.id.au](mailto:adam@brenecki.id.au), nebo mě, jakožto překladatele,
|
||||
na [martinek@ludis.me](mailto:martinek@ludis.me).
|
||||
Google Chrome se stává stále oblíbenější i pro serverovou část webových
|
||||
aplikací.
|
||||
|
||||
```js
|
||||
// Komentáře jsou jako v zayku C. Jednořádkové komentáře začínájí dvojitým lomítkem,
|
||||
// Jednořádkové komentáře začínájí dvojitým lomítkem,
|
||||
/* a víceřádkové komentáře začínají lomítkem s hvězdičkou
|
||||
a končí hvězdičkou s lomítkem */
|
||||
|
||||
// Vyrazu můžou být spuštěny pomocí ;
|
||||
// Příkazy mohou být ukončeny středníkem ;
|
||||
delejNeco();
|
||||
|
||||
// ... ale nemusí, středníky jsou automaticky vloženy kdekoliv,
|
||||
// kde končí řádka, kromě pár speciálních případů
|
||||
// ... ale nemusí, protože středníky jsou automaticky vloženy kdekoliv,
|
||||
// kde končí řádka, kromě pár speciálních případů.
|
||||
delejNeco()
|
||||
|
||||
// Protože tyto případy můžou způsobit neočekávané výsledky, budeme
|
||||
@ -44,12 +39,12 @@ delejNeco()
|
||||
// 1. Čísla, řetězce a operátory
|
||||
|
||||
// JavaScript má jeden číselný typ (čímž je 64-bitový IEEE 754 double).
|
||||
// Double má 52-bit přesnost, což je dostatečně přesné pro ukládání celých čísel
|
||||
// do 9✕10¹⁵.
|
||||
// Double má 52-bitovou přesnost, což je dostatečně přesné pro ukládání celých
|
||||
// čísel až do 9✕10¹⁵.
|
||||
3; // = 3
|
||||
1.5; // = 1.5
|
||||
|
||||
// Základní matematické operace fungují, jak byste očekávali
|
||||
// Základní matematické operace fungují tak, jak byste očekávali
|
||||
1 + 1; // = 2
|
||||
0.1 + 0.2; // = 0.30000000000000004
|
||||
8 - 1; // = 7
|
||||
@ -65,30 +60,30 @@ delejNeco()
|
||||
18.5 % 7; // = 4.5
|
||||
|
||||
// Bitové operace také fungují; když provádíte bitové operace, desetinné číslo
|
||||
// (float) se převede na celé číslo (int) se znaménkem *do* 32 bitů
|
||||
// (float) se převede na celé číslo (int) se znaménkem *až do* 32 bitů
|
||||
1 << 2; // = 4
|
||||
|
||||
// Přednost se vynucuje závorkami.
|
||||
(1 + 3) * 2; // = 8
|
||||
|
||||
// Existují 3 hodnoty mimo obor reálných čísel
|
||||
// Existují 3 hodnoty mimo obor reálných čísel:
|
||||
Infinity; // + nekonečno; výsledek např. 1/0
|
||||
-Infinity; // - nekonečno; výsledek např. -1/0
|
||||
NaN; // výsledek např. 0/0, znamená, že výsledek není číslo ('Not a Number')
|
||||
|
||||
// Také existují hodnoty typu bool
|
||||
// Také existují hodnoty typu boolean.
|
||||
true; // pravda
|
||||
false; // nepravda
|
||||
|
||||
// Řetězce znaků jsou obaleny ' nebo ".
|
||||
// Řetězce znaků jsou obaleny ' nebo ".
|
||||
'abc';
|
||||
"Ahoj světe!";
|
||||
"Hello, world";
|
||||
|
||||
// Negace se tvoří pomocí !
|
||||
// Negace se tvoří pomocí znaku !
|
||||
!true; // = false
|
||||
!false; // = true
|
||||
|
||||
// Rovnost se porovnává ===
|
||||
// Rovnost se porovnává pomocí ===
|
||||
1 === 1; // = true
|
||||
2 === 1; // = false
|
||||
|
||||
@ -103,16 +98,16 @@ false; // nepravda
|
||||
2 >= 2; // = true
|
||||
|
||||
// Řetězce znaků se spojují pomocí +
|
||||
"Ahoj " + "světe!"; // = "Ahoj světe!"
|
||||
"Hello " + "world!"; // = "Hello world!"
|
||||
|
||||
// ... což funguje nejenom s řetězci
|
||||
// ... což funguje nejen s řetězci
|
||||
"1, 2, " + 3; // = "1, 2, 3"
|
||||
"Ahoj " + ["světe", "!"] // = "Ahoj světe,!"
|
||||
"Hello " + ["world", "!"]; // = "Hello world,!"
|
||||
|
||||
// a porovnávají se pomocí < nebo >
|
||||
"a" < "b"; // = true
|
||||
|
||||
// Rovnost s převodem typů se dělá pomocí == ...
|
||||
// Rovnost s převodem typů se dělá za pomoci dvojitého rovnítka...
|
||||
"5" == 5; // = true
|
||||
null == undefined; // = true
|
||||
|
||||
@ -124,24 +119,24 @@ null === undefined; // = false
|
||||
13 + !0; // 14
|
||||
"13" + !0; // '13true'
|
||||
|
||||
// Můžeme přistupovat k jednotlivým znakům v řetězci pomocí charAt`
|
||||
// Můžeme přistupovat k jednotlivým znakům v řetězci pomocí `charAt`
|
||||
"Toto je řetězec".charAt(0); // = 'T'
|
||||
|
||||
// ...nebo použít `substring` k získání podřetězce
|
||||
"Ahoj světe".substring(0, 4); // = "Ahoj"
|
||||
// ...nebo použít `substring` k získání podřetězce.
|
||||
"Hello world".substring(0, 5); // = "Hello"
|
||||
|
||||
// `length` znamená délka a je to vlastnost, takže nepoužívejte ()
|
||||
"Ahoj".length; // = 4
|
||||
// `length` znamená délka a je to vlastnost, takže nepoužívejte ().
|
||||
"Hello".length; // = 5
|
||||
|
||||
// Existují také typy `null` a `undefined`.
|
||||
null; // značí, že žádnou hodnotu
|
||||
undefined; // značí, že hodnota nebyla definovaná (ikdyž
|
||||
null; // obvykle označuje něco záměrně bez hodnoty
|
||||
undefined; // obvykle označuje, že hodnota není momentálně definovaná (ačkoli
|
||||
// `undefined` je hodnota sama o sobě)
|
||||
|
||||
// false, null, undefined, NaN, 0 and "" vrací nepravdu (false). Všechno ostatní
|
||||
// vrací pravdu (true)..
|
||||
// Všimněte si, že 0 vrací nepravdu, ale "0" vrací pravdu, ikdyž 0 == "0"
|
||||
// vrací pravdu
|
||||
// vrací pravdu (true).
|
||||
// Všimněte si, že 0 vrací nepravdu, ale "0" vrací pravdu, i když 0 == "0"
|
||||
// vrací pravdu.
|
||||
|
||||
///////////////////////////////////
|
||||
// 2. Proměnné, pole a objekty
|
||||
@ -151,11 +146,11 @@ undefined; // značí, že hodnota nebyla definovaná (ikdyž
|
||||
// znak `=`.
|
||||
var promenna = 5;
|
||||
|
||||
// když vynecháte slůvko 'var' nedostanete chybovou hlášku...
|
||||
// Když vynecháte slůvko 'var', nedostanete chybovou hlášku...
|
||||
jinaPromenna = 10;
|
||||
|
||||
// ...ale vaše proměnná bude vytvořena globálně, bude vytvořena v globálním
|
||||
// oblasti působnosti, ne jenom v lokálním tam, kde jste ji vytvořili
|
||||
// ...ale vaše proměnná bude vytvořena globálně. Bude vytvořena v globální
|
||||
// oblasti působnosti, tedy nejenom v lokální tam, kde jste ji vytvořili.
|
||||
|
||||
// Proměnné vytvořené bez přiřazení obsahují hodnotu undefined.
|
||||
var dalsiPromenna; // = undefined
|
||||
@ -163,56 +158,72 @@ var dalsiPromenna; // = undefined
|
||||
// Pokud chcete vytvořit několik proměnných najednou, můžete je oddělit čárkou
|
||||
var someFourthVar = 2, someFifthVar = 4;
|
||||
|
||||
// Existuje kratší forma pro matematické operace na proměnné
|
||||
// Existuje kratší forma pro matematické operace nad proměnnými
|
||||
promenna += 5; // se provede stejně jako promenna = promenna + 5;
|
||||
// promenna je ted 10
|
||||
// promenna je teď 10
|
||||
promenna *= 10; // teď je promenna rovna 100
|
||||
|
||||
// a tohle je způsob, jak přičítat a odečítat 1
|
||||
promenna++; // teď je promenna 101
|
||||
promenna--; // zpět na 100
|
||||
|
||||
// Pole jsou uspořádané seznamy hodnot jakéhokoliv typu
|
||||
var mojePole = ["Ahoj", 45, true];
|
||||
// Pole jsou uspořádané seznamy hodnot jakéhokoliv typu.
|
||||
var myArray = ["Ahoj", 45, true];
|
||||
|
||||
// Jednotlivé hodnoty jsou přístupné přes hranaté závorky.
|
||||
// Členové pole se začínají počítat na nule.
|
||||
myArray[1]; // = 45
|
||||
|
||||
// Pole je proměnlivé délky a členové se můžou měnit
|
||||
myArray.push("Světe");
|
||||
// Pole je proměnlivé délky a členové se můžou měnit.
|
||||
myArray.push("World");
|
||||
myArray.length; // = 4
|
||||
|
||||
// Přidání/změna na specifickém indexu
|
||||
myArray[3] = "Hello";
|
||||
|
||||
// JavaScriptové objekty jsou stejné jako asociativní pole v jinných programovacích
|
||||
// jazycích: je to neuspořádaná množina páru hodnot - klíč:hodnota.
|
||||
var mujObjekt = {klic1: "Ahoj", klic2: "světe"};
|
||||
// Přidání nebo odebrání člena ze začátku nebo konce pole
|
||||
myArray.unshift(3); // Přidej jako první člen
|
||||
someVar = myArray.shift(); // Odstraň prvního člena a vrať jeho hodnotu
|
||||
myArray.push(3); // Přidej jako poslední člen
|
||||
someVar = myArray.pop(); // Odstraň posledního člena a vrať jeho hodnotu
|
||||
|
||||
// Klíče jsou řetězce, ale nejsou povinné uvozovky, pokud jsou validní
|
||||
// JavaScriptové identifikátory. Hodnoty můžou být jakéhokoliv typu-
|
||||
// Spoj všechny členy pole středníkem
|
||||
var myArray0 = [32,false,"js",12,56,90];
|
||||
myArray0.join(";") // = "32;false;js;12;56;90"
|
||||
|
||||
// Vrať část pole s elementy od pozice 1 (včetně) do pozice 4 (nepočítaje)
|
||||
myArray0.slice(1,4); // = [false,"js",12]
|
||||
|
||||
// Odstraň čtyři členy od pozice 2, vlož následující
|
||||
// "hi","wr" and "ld"; vrať odstraněné členy
|
||||
myArray0.splice(2,4,"hi","wr","ld"); // = ["js",12,56,90]
|
||||
// myArray0 === [32,false,"hi","wr","ld"]
|
||||
|
||||
// JavaScriptové objekty jsou stejné jako asociativní pole v jiných programovacích
|
||||
// jazycích: je to neuspořádaná množina páru hodnot - klíč:hodnota.
|
||||
var mujObjekt = {klic1: "Hello", klic2: "World"};
|
||||
|
||||
// Klíče jsou řetězce, ale nemusí mít povinné uvozovky, pokud jsou validními
|
||||
// JavaScriptovými identifikátory. Hodnoty můžou být jakéhokoliv typu.
|
||||
var mujObjekt = {klic: "mojeHodnota", "muj jiny klic": 4};
|
||||
|
||||
// K hodnotám můžeme přistupovat opět pomocí hranatých závorek
|
||||
myObj["muj jiny klic"]; // = 4
|
||||
mujObjekt["muj jiny klic"]; // = 4
|
||||
|
||||
// ... nebo pokud je klíč platným identifikátorem, můžeme přistupovat k
|
||||
// hodnotám i přes tečku
|
||||
mujObjekt.klic; // = "mojeHodnota"
|
||||
|
||||
// Objekty jsou měnitelné, můžeme upravit hodnoty, nebo přidat nové klíče.
|
||||
myObj.mujDalsiKlic = true;
|
||||
mujObjekt.mujDalsiKlic = true;
|
||||
|
||||
// Pokud se snažíte přistoupit ke klíči, který není nastaven, dostanete undefined
|
||||
myObj.dalsiKlic; // = undefined
|
||||
// Pokud se snažíte přistoupit ke klíči, který neexistuje, dostanete undefined.
|
||||
mujObjekt.dalsiKlic; // = undefined
|
||||
|
||||
///////////////////////////////////
|
||||
// 3. Řízení toku programu
|
||||
|
||||
// Syntaxe pro tuto sekci je prakticky stejná jako pro Javu
|
||||
|
||||
// `if` (když) funguje, jak byste čekali.
|
||||
// Funkce `if` funguje, jak byste čekali.
|
||||
var pocet = 1;
|
||||
if (pocet == 3){
|
||||
// provede, když se pocet rovná 3
|
||||
@ -222,42 +233,49 @@ if (pocet == 3){
|
||||
// provede, když je pocet cokoliv jinného
|
||||
}
|
||||
|
||||
// Stejně tak cyklus while
|
||||
// Stejně tak cyklus `while`.
|
||||
while (true){
|
||||
// nekonečný cyklus
|
||||
// nekonečný cyklus!
|
||||
}
|
||||
|
||||
// Do-while cyklus je stejný jako while, akorát se vždy provede aspoň jednou
|
||||
// Do-while cyklus je stejný jako while, akorát se vždy provede aspoň jednou.
|
||||
var vstup;
|
||||
do {
|
||||
vstup = nactiVstup();
|
||||
} while (!jeValidni(vstup))
|
||||
|
||||
// Cyklus for je stejný jako v Javě nebo jazyku C
|
||||
// Cyklus `for` je stejný jako v Javě nebo jazyku C:
|
||||
// inicializace; podmínka pro pokračování; iterace.
|
||||
for (var i = 0; i < 3; i++){
|
||||
// provede třikrát
|
||||
for (var i = 0; i < 5; i++){
|
||||
// provede se pětkrát
|
||||
}
|
||||
|
||||
// Cyklus For-in iteruje přes každo vlastnost prototypu
|
||||
// Opuštění cyklu s návěštím je podobné jako v Javě
|
||||
outer:
|
||||
for (var i = 0; i < 10; i++) {
|
||||
for (var j = 0; j < 10; j++) {
|
||||
if (i == 5 && j ==5) {
|
||||
break outer;
|
||||
// opustí vnější (outer) cyklus místo pouze vnitřního (inner) cyklu
|
||||
}
|
||||
}
|
||||
}
|
||||
|
||||
// Cyklus For-in iteruje přes každou vlastnost prototypu
|
||||
var popis = "";
|
||||
var osoba = {prijmeni:"Paul", jmeno:"Ken", vek:18};
|
||||
for (var x in osoba){
|
||||
popis += osoba[x] + " ";
|
||||
}
|
||||
} // popis = 'Paul Ken 18 '
|
||||
|
||||
//Když chcete iterovat přes vlastnosti, které jsou přímo na objektu a nejsou
|
||||
//zděněné z prototypů, kontrolujte vlastnosti přes hasOwnProperty()
|
||||
var popis = "";
|
||||
var osoba = {prijmeni:"Jan", jmeno:"Novák", vek:18};
|
||||
for (var x in osoba){
|
||||
if (osoba.hasOwnProperty(x)){
|
||||
popis += osoba[x] + " ";
|
||||
}
|
||||
}
|
||||
|
||||
// for-in by neměl být použit pro pole, pokud záleží na pořadí indexů.
|
||||
// Neexistuje jistota, že for-in je vrátí ve správném pořadí.
|
||||
// Příkaz for/of umožňuje iterovat iterovatelné objekty (včetně vestavěných typů
|
||||
// String, Array, například polím podobným argumentům nebo NodeList objektům,
|
||||
// TypeArray, Map a Set, či uživatelsky definované iterovatelné objekty).
|
||||
var myPets = "";
|
||||
var pets = ["cat", "dog", "hamster", "hedgehog"];
|
||||
for (var pet of pets){
|
||||
myPets += pet + " ";
|
||||
} // myPets = 'cat dog hamster hedgehog '
|
||||
|
||||
// && je logické a, || je logické nebo
|
||||
if (dum.velikost == "velký" && dum.barva == "modrá"){
|
||||
@ -270,7 +288,6 @@ if (barva == "červená" || barva == "modrá"){
|
||||
// && a || jsou praktické i pro nastavení základních hodnot
|
||||
var jmeno = nejakeJmeno || "default";
|
||||
|
||||
|
||||
// `switch` zkoumá přesnou rovnost (===)
|
||||
// Používejte 'break;' po každé možnosti, jinak se provede i možnost za ní.
|
||||
znamka = 'B';
|
||||
@ -289,8 +306,9 @@ switch (znamka) {
|
||||
break;
|
||||
}
|
||||
|
||||
|
||||
////////////////////////////////////////////////////////
|
||||
// 4. Funckce, Oblast platnosti (scope) a Vnitřní funkce
|
||||
// 4. Funkce, Oblast platnosti (scope) a Vnitřní funkce
|
||||
|
||||
// JavaScriptové funkce jsou definovány slůvkem `function`.
|
||||
function funkce(text){
|
||||
@ -302,12 +320,9 @@ funkce("něco"); // = "NĚCO"
|
||||
// jako slůvko return, jinak se vrátí 'undefined', kvůli automatickému vkládání
|
||||
// středníků. Platí to zejména pro Allmanův styl zápisu.
|
||||
|
||||
function funkce()
|
||||
{
|
||||
function funkce(){
|
||||
return // <- zde je automaticky vložen středník
|
||||
{
|
||||
tohleJe: "vlastnost objektu"
|
||||
}
|
||||
{ tohleJe: "vlastnost objektu"};
|
||||
}
|
||||
funkce(); // = undefined
|
||||
|
||||
@ -327,9 +342,9 @@ function myFunction(){
|
||||
setInterval(myFunction, 5000);
|
||||
|
||||
// Objekty funkcí nemusíme ani deklarovat pomocí jména, můžeme je napsat jako
|
||||
// ananymní funkci přímo vloženou jako argument
|
||||
// anonymní funkci přímo vloženou jako argument
|
||||
setTimeout(function(){
|
||||
// tento kód bude zavolán za 5 vteřin
|
||||
// tento kód bude zavolán za 5 vteřin
|
||||
}, 5000);
|
||||
|
||||
// JavaScript má oblast platnosti funkce, funkce ho mají, ale jiné bloky ne
|
||||
@ -339,21 +354,21 @@ if (true){
|
||||
i; // = 5 - ne undefined, jak byste očekávali v jazyku, kde mají bloky svůj
|
||||
// rámec působnosti
|
||||
|
||||
// Toto je běžný model,který chrání před únikem dočasných proměnných do
|
||||
// Toto je běžný model, který chrání před únikem dočasných proměnných do
|
||||
//globální oblasti
|
||||
(function(){
|
||||
var docasna = 5;
|
||||
// Můžeme přistupovat k globálního oblasti přes přiřazování globalním
|
||||
// Můžeme přistupovat ke globálního oblasti přes přiřazování globalním
|
||||
// objektům. Ve webovém prohlížeči je to vždy 'window`. Globální objekt
|
||||
// může mít v jiných prostředích jako Node.js jinné jméno.
|
||||
// může mít v jiných prostředích jako Node.js jiné jméno.
|
||||
window.trvala = 10;
|
||||
})();
|
||||
docasna; // způsobí ReferenceError
|
||||
trvala; // = 10
|
||||
|
||||
// Jedna z nejvice mocných vlastnosti JavaScriptu je vnitřní funkce. Je to funkce
|
||||
// definovaná v jinné funkci, vnitřní funkce má přístup ke všem proměnným ve
|
||||
// vnější funkci, dokonce i poté, co funkce skončí
|
||||
// Jedna z nejmocnějších vlastností JavaScriptu je vnitřní funkce. Je to funkce
|
||||
// definovaná v jiné funkci. Vnitřní funkce má přístup ke všem proměnným ve
|
||||
// vnější funkci, dokonce i poté, co vnější funkce skončí.
|
||||
function ahojPoPetiVterinach(jmeno){
|
||||
var prompt = "Ahoj, " + jmeno + "!";
|
||||
// Vnitřní funkce je dána do lokální oblasti platnosti, jako kdyby byla
|
||||
@ -362,9 +377,9 @@ function ahojPoPetiVterinach(jmeno){
|
||||
alert(prompt);
|
||||
}
|
||||
setTimeout(vnitrni, 5000);
|
||||
// setTimeout je asynchronní, takže funkce ahojPoPetiVterinach se ukončí
|
||||
// okamžitě, ale setTimeout zavolá funkci vnitrni až poté. Avšak protože
|
||||
// vnitrni je definována přes ahojPoPetiVterinach, má pořád přístup k
|
||||
// setTimeout je asynchronní, takže se funkce ahojPoPetiVterinach ukončí
|
||||
// okamžitě, ale setTimeout zavolá funkci vnitrni až poté. Avšak
|
||||
// vnitrni je definována přes ahojPoPetiVterinach a má pořád přístup k
|
||||
// proměnné prompt, když je konečně zavolána.
|
||||
}
|
||||
ahojPoPetiVterinach("Adam"); // otevře popup s "Ahoj, Adam!" za 5s
|
||||
@ -372,23 +387,23 @@ ahojPoPetiVterinach("Adam"); // otevře popup s "Ahoj, Adam!" za 5s
|
||||
///////////////////////////////////////////////////
|
||||
// 5. Více o objektech, konstuktorech a prototypech
|
||||
|
||||
// Objekty můžou obsahovat funkce
|
||||
// Objekty můžou obsahovat funkce.
|
||||
var mujObjekt = {
|
||||
mojeFunkce: function(){
|
||||
return "Ahoj světe!";
|
||||
return "Hello world!";
|
||||
}
|
||||
};
|
||||
mujObjekt.mojeFunkce(); // = "Ahoj světe!"
|
||||
mujObjekt.mojeFunkce(); // = "Hello world!"
|
||||
|
||||
// Když jsou funkce z objektu zavolány, můžou přistupovat k objektu přes slůvko
|
||||
// 'this''
|
||||
var mujObjekt = {
|
||||
text: "Ahoj světe!",
|
||||
text: "Hello world!",
|
||||
mojeFunkce: function(){
|
||||
return this.text;
|
||||
}
|
||||
};
|
||||
mujObjekt.mojeFunkce(); // = "Ahoj světe!"
|
||||
mujObjekt.mojeFunkce(); // = "Hello world!"
|
||||
|
||||
// Slůvko this je nastaveno k tomu, kde je voláno, ne k tomu, kde je definováno
|
||||
// Takže naše funkce nebude fungovat, když nebude v kontextu objektu.
|
||||
@ -396,23 +411,23 @@ var mojeFunkce = mujObjekt.mojeFunkce;
|
||||
mojeFunkce(); // = undefined
|
||||
|
||||
// Opačně, funkce může být přiřazena objektu a může přistupovat k objektu přes
|
||||
// this, i když nebyla přímo v definici-
|
||||
// this, i když nebyla přímo v definici.
|
||||
var mojeDalsiFunkce = function(){
|
||||
return this.text.toUpperCase();
|
||||
}
|
||||
mujObjekt.mojeDalsiFunkce = mojeDalsiFunkce;
|
||||
mujObjekt.mojeDalsiFunkce(); // = "AHOJ SVĚTE!"
|
||||
mujObjekt.mojeDalsiFunkce(); // = "HELLO WORLD!"
|
||||
|
||||
// Můžeme také specifikovat, v jakém kontextu má být funkce volána pomocí
|
||||
// `call` nebo `apply`.
|
||||
|
||||
var dalsiFunkce = function(s){
|
||||
return this.text + s;
|
||||
}
|
||||
dalsiFunkce.call(mujObjekt, " A ahoj měsíci!"); // = "Ahoj světe! A ahoj měsíci!"
|
||||
};
|
||||
dalsiFunkce.call(mujObjekt, " A ahoj měsíci!"); // = "Hello world! A ahoj měsíci!"
|
||||
|
||||
// Funkce `apply`je velmi podobná, akorát bere jako druhý argument pole argumentů
|
||||
dalsiFunkce.apply(mujObjekt, [" A ahoj slunce!"]); // = "Ahoj světe! A ahoj slunce!"
|
||||
// Funkce `apply`je velmi podobná, pouze bere jako druhý argument pole argumentů
|
||||
dalsiFunkce.apply(mujObjekt, [" A ahoj slunce!"]); // = "Hello world! A ahoj slunce!"
|
||||
|
||||
// To je praktické, když pracujete s funkcí, která bere sekvenci argumentů a
|
||||
// chcete předat pole.
|
||||
@ -425,38 +440,42 @@ Math.min.apply(Math, [42, 6, 27]); // = 6
|
||||
// použijte `bind`.
|
||||
|
||||
var pripojenaFunkce = dalsiFunkce.bind(mujObjekt);
|
||||
pripojenaFunkce(" A ahoj Saturne!"); // = "Ahoj světe! A ahoj Saturne!"
|
||||
pripojenaFunkce(" A ahoj Saturne!"); // = "Hello world! A ahoj Saturne!"
|
||||
|
||||
// `bind` může být použito čatečně částečně i k používání
|
||||
// `bind` může být použito částečně k přepoužití funkce
|
||||
|
||||
var nasobeni = function(a, b){ return a * b; }
|
||||
var nasobeni = function(a, b){ return a * b; };
|
||||
var zdvojeni = nasobeni.bind(this, 2);
|
||||
zdvojeni(8); // = 16
|
||||
|
||||
// Když zavoláte funkci se slůvkem 'new', vytvoří se nový objekt a
|
||||
// a udělá se dostupný funkcím skrz slůvko 'this'. Funkcím volaným takto se říká
|
||||
// konstruktory
|
||||
// konstruktory.
|
||||
|
||||
var MujKonstruktor = function(){
|
||||
this.mojeCislo = 5;
|
||||
}
|
||||
};
|
||||
mujObjekt = new MujKonstruktor(); // = {mojeCislo: 5}
|
||||
mujObjekt.mojeCislo; // = 5
|
||||
|
||||
// Každý JsavaScriptový objekt má prototyp. Když budete přistupovat k vlasnosti
|
||||
// objektu, který neexistuje na objektu, tak se JS koukne do prototypu.
|
||||
// Narozdíl od nejznámějších objektově orientovaných jazyků, JavaScript nezná
|
||||
// koncept instancí vyvořených z tříd. Místo toho Javascript kombinuje
|
||||
// instanciování a dědění do konceptu zvaného 'prototyp'.
|
||||
|
||||
// Každý JsavaScriptový objekt má prototyp. Když budete přistupovat k vlastnosti
|
||||
// objektu, který neexistuje na objektu, tak se JS podívá do prototypu.
|
||||
|
||||
// Některé JS implementace vám umožní přistupovat k prototypu přes magickou
|
||||
// vlastnost '__proto__'. I když je toto užitečné k vysvětlování prototypů, není
|
||||
// to součást standardu, ke standartní způsobu k používání prototypu se dostaneme
|
||||
// později.
|
||||
// to součást standardu. Ke standardnímu způsobu používání prototypu se
|
||||
// dostaneme později.
|
||||
var mujObjekt = {
|
||||
mujText: "Ahoj svete!"
|
||||
};
|
||||
var mujPrototyp = {
|
||||
smyslZivota: 42,
|
||||
mojeFunkce: function(){
|
||||
return this.mujText.toLowerCase()
|
||||
return this.mujText.toLowerCase();
|
||||
}
|
||||
};
|
||||
|
||||
@ -464,7 +483,7 @@ mujObjekt.__proto__ = mujPrototyp;
|
||||
mujObjekt.smyslZivota; // = 42
|
||||
|
||||
// Toto funguje i pro funkce
|
||||
mujObjekt.mojeFunkce(); // = "Ahoj světe!"
|
||||
mujObjekt.mojeFunkce(); // = "Hello world!"
|
||||
|
||||
// Samozřejmě, pokud není vlastnost na vašem prototypu, tak se hledá na
|
||||
// prototypu od prototypu atd.
|
||||
@ -474,21 +493,41 @@ mujPrototyp.__proto__ = {
|
||||
mujObjekt.mujBoolean; // = true
|
||||
|
||||
|
||||
// Zde neni žádné kopírování; každý objekt ukládá referenci na svůj prototyp
|
||||
// Toto znamená, že můžeme měnit prototyp a změny se projeví všude
|
||||
// Zde není žádné kopírování; každý objekt ukládá referenci na svůj prototyp
|
||||
// Toto znamená, že můžeme měnit prototyp a změny se projeví všude.
|
||||
mujPrototyp.smyslZivota = 43;
|
||||
mujObjekt.smyslZivota // = 43
|
||||
mujObjekt.smyslZivota; // = 43
|
||||
|
||||
// Příkaz for/in umožňuje iterovat vlastnosti objetku až do úrovně null
|
||||
// prototypu.
|
||||
for (var x in myObj){
|
||||
console.log(myObj[x]);
|
||||
}
|
||||
///Vypíše:
|
||||
// Hello world!
|
||||
// 43
|
||||
// [Function: myFunc]
|
||||
|
||||
// Pro výpis pouze vlastností patřících danému objektu a nikoli jeho prototypu,
|
||||
// použijte kontrolu pomocí `hasOwnProperty()`.
|
||||
for (var x in myObj){
|
||||
if (myObj.hasOwnProperty(x)){
|
||||
console.log(myObj[x]);
|
||||
}
|
||||
}
|
||||
///Vypíše:
|
||||
// Hello world!
|
||||
|
||||
// Zmínili jsme již předtím, že '__proto__' není ve standardu a není cesta, jak
|
||||
// měnit prototyp existujícího objektu. Avšak existují možnosti, jak vytvořit
|
||||
// nový objekt s daným prototypem
|
||||
// nový objekt s daným prototypem.
|
||||
|
||||
// První je Object.create, což je nedávný přídavek do JS a není dostupný zatím
|
||||
// ve všech implementacích.
|
||||
var mujObjekt = Object.create(mujPrototyp);
|
||||
mujObjekt.smyslZivota // = 43
|
||||
mujObjekt.smyslZivota; // = 43
|
||||
|
||||
// Druhý způsob, který funguje všude je pomocí konstuktoru. Konstruktor má
|
||||
// Druhý způsob, který funguje všude, je pomocí konstuktoru. Konstruktor má
|
||||
// vlastnost jménem prototype. Toto *není* prototyp samotného konstruktoru, ale
|
||||
// prototyp nového objektu.
|
||||
MujKonstruktor.prototype = {
|
||||
@ -499,10 +538,10 @@ MujKonstruktor.prototype = {
|
||||
};
|
||||
var mujObjekt2 = new MujKonstruktor();
|
||||
mujObjekt2.ziskejMojeCislo(); // = 5
|
||||
mujObjekt2.mojeCislo = 6
|
||||
mujObjekt2.mojeCislo = 6;
|
||||
mujObjekt2.ziskejMojeCislo(); // = 6
|
||||
|
||||
// Vestavěnné typy jako čísla nebo řetězce mají také konstruktory, které vytváří
|
||||
// Vestavěné typy jako čísla nebo řetězce mají také konstruktory, které vytváří
|
||||
// ekvivalentní obalovací objekty (wrappery).
|
||||
var mojeCislo = 12;
|
||||
var mojeCisloObj = new Number(12);
|
||||
@ -530,45 +569,60 @@ String.prototype.prvniZnak = function(){
|
||||
|
||||
// Tento fakt je často používán v polyfillech, což je implementace novějších
|
||||
// vlastností JavaScriptu do starších variant, takže je můžete používat třeba
|
||||
// ve starých prohlížečích
|
||||
// ve starých prohlížečích.
|
||||
|
||||
// Pro příkklad, zmínili jsme, že Object.create není dostupný ve všech
|
||||
// implementacích, můžeme si avšak přidat pomocí polyfillu
|
||||
// Na příklad jsme zmínili, že Object.create není dostupný ve všech
|
||||
// implementacích, ale můžeme si ho přidat pomocí polyfillu:
|
||||
if (Object.create === undefined){ // nebudeme ho přepisovat, když existuje
|
||||
Object.create = function(proto){
|
||||
// vytvoříme dočasný konstruktor
|
||||
var Constructor = function(){};
|
||||
Constructor.prototype = proto;
|
||||
// ten použijeme k vytvoření nového s prototypem
|
||||
// ten použijeme k vytvoření nového objektu s prototypem
|
||||
return new Constructor();
|
||||
}
|
||||
};
|
||||
}
|
||||
```
|
||||
|
||||
## Kam dál
|
||||
|
||||
[Mozilla Developer
|
||||
Network](https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/JavaScript) obsahuje
|
||||
perfektní dokumentaci pro JavaScript, který je používaný v prohlížečích. Navíc
|
||||
je to i wiki, takže jakmile se naučíte více, můžete pomoci ostatním, tím, že
|
||||
přispějete svými znalostmi.
|
||||
[Mozilla Developer Network][1] obsahuje perfektní dokumentaci pro JavaScript,
|
||||
který je používaný v prohlížečích. Navíc je to i wiki, takže jakmile se naučíte
|
||||
více, můžete pomoci ostatním tím, že přispějete svými znalostmi.
|
||||
|
||||
MDN's [A re-introduction to
|
||||
JavaScript](https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/JavaScript/A_re-introduction_to_JavaScript)
|
||||
MDN's [A re-introduction to JavaScript][2]
|
||||
pojednává o konceptech vysvětlených zde v mnohem větší hloubce. Tento návod
|
||||
pokrývá hlavně JavaScript sám o sobě. Pokud se chcete naučit více, jak se používá
|
||||
na webových stránkách, začněte tím, že se kouknete na [DOM](https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Using_the_W3C_DOM_Level_1_Core)
|
||||
pokrývá hlavně JavaScript sám o sobě. Pokud se chcete naučit, jak se používá
|
||||
na webových stránkách, začněte tím, že se podíváte na [DOM][3]
|
||||
|
||||
[Learn Javascript by Example and with Challenges](http://www.learneroo.com/modules/64/nodes/350) je varianta tohoto
|
||||
návodu i s úkoly-
|
||||
[Learn Javascript by Example and with Challenges][4]
|
||||
je varianta tohoto návodu i s úkoly.
|
||||
|
||||
[JavaScript Garden](http://bonsaiden.github.io/JavaScript-Garden/) je sbírka
|
||||
příkladů těch nejvíce nepředvídatelných částí tohoto jazyka.
|
||||
[JavaScript Garden][5] je sbírka příkladů těch nejnepředvídatelnějších částí
|
||||
tohoto jazyka.
|
||||
|
||||
[JavaScript: The Definitive Guide](http://www.amazon.com/gp/product/0596805527/)
|
||||
je klasická výuková kniha.
|
||||
[JavaScript: The Definitive Guide][6] je klasická výuková kniha.
|
||||
|
||||
Jako dodatek k přímým autorům tohoto článku, některý obsah byl přizpůsoben z
|
||||
Pythoního tutoriálu od Louie Dinh na této stráce, a z [JS
|
||||
Tutorial](https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/JavaScript/A_re-introduction_to_JavaScript)
|
||||
z Mozilla Developer Network.
|
||||
[Eloquent Javascript][8] od Marijn Haverbeke je výbornou JS knihou/e-knihou.
|
||||
|
||||
[Javascript: The Right Way][10] je průvodcem Javascriptem pro začínající
|
||||
vývojáře i pomocníkem pro zkušené vývojáře, kteří si chtějí prohloubit své
|
||||
znalosti.
|
||||
|
||||
[Javascript:Info][11] je moderním Javascriptovým průvodcem, který pokrývá
|
||||
základní i pokročilé témata velice výstižným výkladem.
|
||||
|
||||
Jako dodatek k přímým autorům tohoto článku byly na těchto stránkách části
|
||||
obsahu převzaty z Pythoního tutoriálu Louiho Dinha, a tak0 z [JS Tutorial][7]
|
||||
na stránkách Mozilla Developer Network.
|
||||
|
||||
[1]: https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/JavaScript
|
||||
[2]: https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/JavaScript/A_re-introduction_to_JavaScript
|
||||
[3]: https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Using_the_W3C_DOM_Level_1_Core
|
||||
[4]: http://www.learneroo.com/modules/64/nodes/350
|
||||
[5]: http://bonsaiden.github.io/JavaScript-Garden/
|
||||
[6]: http://www.amazon.com/gp/product/0596805527/
|
||||
[7]: https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/JavaScript/A_re-introduction_to_JavaScript
|
||||
[8]: http://eloquentjavascript.net/
|
||||
[10]: http://jstherightway.org/
|
||||
[11]: https://javascript.info/
|
||||
|
||||
Loading…
Reference in New Issue
Block a user